Předseda KPHP
Josef Berka

technik v energetické distribuční společnosti

Členem KPHP od roku 1999, od roku 2002 člen výboru. V roce 2005 zvolen předsedou klubu.

jh.berka@seznam.cz


Členové výboru
Miroslava Hofferová (jednatel)

důchodkyně

Člen klubu od roku 1995, ve výboru od roku 1997.


Ing. Pavel Hořejší
Ing. Pavel Hořejší

soudní znalec pro obor stavební

Zakládající člen KPHP 1995, do roku 2005 předseda klubu, od roku 2005 člen výboru.

phorejsi@tiscali.cz www.stavebnikancelar.eu


Mgr. Jana A. Fišarová

učitelka českého jazyka a dějepisu na ZŠ Na Pražské Pelhřimov

Členkou KPHP od roku 2011, ve výboru pracuje od r. 2013.


Mgr. Rostislav Čech

učitel na Gymnáziu Pelhřimov

Člen výboru od roku 2007.

rostislav.cech@centrum.cz


MUDr. Eva Hlavičková

praktická lékařka

Ve výboru od roku 2011.

eva.hlavickova@seznam.cz

Čestní členové
Mgr. Horymír Kubíček (*1961, Zábřeh)
vedoucí odboru památkové péče, pedagog ⋅ čestný člen od r. 2016
předávání čestného členství

Pan Horymír Kubíček vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Od roku 1990 pracoval v Pelhřimově na okresním úřadu. V jeho působnosti byla péče o historické a kulturní památky. Začátkem roku 1995 byl jedním z členů, kteří obnovili činnost Klubu za starou Prahu, pobočka Pelhřimov pod novým názvem Klub přátel historického Pelhřimova. Po vzniku Kraje Vysočina pracoval ve výkonném orgánu památkové péče o nemovité kulturní dě¬dictví . Nyní pracuje v Národním památkovém ůstavu - pracoviště Praha.

Výbor klubu v roce 2016 rozhodl o udělení čestného členství panu Mgr. Horymíru Kubíčkovi, který byl zakládajícím a dlouholetým členem KPHP. Čestné členství je uděleno za obětavou práci při obraně a obnově historických památek movitých i nemovitých v kraji Vysočina i v hlavním městě Praze.


Dr. Damjan Prelovšek (*1945, Lublaň)
velvyslanec Slovinska ⋅ čestný člen od r. 1999
Dr. Damjan Prelovšek

Dr. Damjan Prelovšek je slovinský historik umění, bývalý diplomat a vodní slalomář.Po ukončení gymnázia v roce 1965, pokračoval v dalším vzdělávání na Lublaňské univerzitě. Po absolutoriu v oborech dějiny a dějiny umění v roce 1969 obdržel Herderovo stipendium ve Vídni, kde působil především u profesorky Renate Wagner Riegerové. V roce 1977 pak získal titul doktora filozofie, a to prací o Plečnikově vídeňské tvorbě.

Od roku 1971 byl zaměstnán v Institutu dějin umění Slovinské akademie věd a umění, kde se stal v roce 1995 ředitelem. V letech 1990–1991 jako hostující profesor učil na univerzitě v rakouském Salzburku, v roce 1992 pak také na Středoevropské univerzitě v Praze a na College for New Europe v Krakově. Od roku 1992 je členem Evropské akademie věd a umění, která sídlí v Rakousku.

V letech 1998–2002 působil jako velvyslanec Republiky Slovinsko v Praze. Od roku 2006 do 2010 byl generálním ředitelem Ředitelství pro kulturní dědictví na Ministerstvu kultury Slovinské republiky. V současnosti se věnuje své badatelské práci jako nezávislý pracovník Slovinské akademie věd. Zabývá především dějinami slovinské architektury a uměním nového věku, zvláště dílem architekta Josipa Plečnika. Jako odborný poradce a iniciátor stál u zrodu téměř všech výstav, které se týkaly právě prací Plečnikových, např. v Paříži (1986) nebo v Praze (1996). Podílel se také na výstavách o díle architektů Oscara Niemeyera (autor fotografií a koncepce) a Borise Podreccy (spolupracovník, autor textů).


Mgr. Dušan Tomášek (*1924, Pelhřimov)
publicista, novinář ⋅ čestný člen od r. 2003
Přebal knihy Mgr. Dušana Tomáška - Nevyhlášená válka

Mgr. Dušan Tomášek vystudoval Fakultu novinářství a osvěty UK v Praze. S přestávkou v sedmdesátých letech se plně věnuje publicistice. Působil jako zpravodaj, reportér a fejetonista v Kulturní politice, Zemědělských novinách, Večerní Praze, v Květech a dalších médiích, spolupracoval s řadou jiných redakcí, včetně Čs. rozhlasu a televize.

Od konce osmdesátých let 20. století se téměř výhradně věnuje literatuře faktu, spolupracuje také s Fakultou sociálních věd UK, kde přednášel o cenzuře. Od r.1990 je členem Obce spisovatelů a výboru Klubu autorů literatury faktu. Získal několik čestných ocenění (např. nadnárodní Cenu E.E.Kische a v loňském roce Výroční cenu M. Ivanova za celoživotní dílo v literatuře faktu).

Z jeho publikací jmenujme aspoň Konfidenti, Deník druhé republiky, Pozor cenzurováno aneb Ze života soudružky cenzury,Třináctý dopis – osud totálně nasazených Čechů, Sám proti gestapu. Ve spolupráci s prof. R. Kvačkem vydal knihy Causa Emil Hácha, Generál Alois Eliáš – jeden český osud a Obžalována je vláda. V nakladatelství Epocha mu vyšly knihy generál Únos válečné lodě, Nevyhlášená válka, Generál šel na smrt (spoluautor R. Kvaček), Vláda emigrantů.

Lubomír Lipský (*1923, Pelhřimov - ✝2015, Praha)
herec ⋅ čestný člen od r. 2003
Lubomír Lipský

Otec Vilém měl v Pelhřimově cukrárnu s kavárnou, vedl rovněž místní ochotnický soubor Rieger a přesvědčil syny (Lubomír, Oldřich 1924–1986, Dalibor 1930–1947) aby v něm pracovali. Spolu se svým bratrem Oldřichem a dalšími vrstevníky, jako byl Otomar Krejča nebo Jiří Lír (který byl mimochodem jeho spolužákem ze školy), založili v Pelhřimově ochotnické Dramatické studio mladých. V roce 1945 byl jedním ze zakladatelů Divadla satiry. V letech 1950–1990 byl členem souboru Městských divadel pražských. Od roku 1996 vystupoval v Divadle ABC.

Mezi jeho nejznámější televizní i filmové postavy patří děda Potůček z českého televizního seriálu Tři chlapi v chalupě(plus dalších dvou na něj navazujících filmů). Dále rozhlasová a televizní postava popleteného pana Hlustvisiháka nebo postava cirkusového klauna Cibulky z českého filmu Šest medvědů s Cibulkou.

Z divadelních rolí lze, mimo jiné, připomenout velice úspěšné divadelní představení Charleyova teta z Divadla ABC, které bylo v roce 1969 převedeno i do podoby televizního filmu.

Manželka Věra (roz. Kittlerová) byla tanečnice. Dcera Taťána je překladatelka, syn Lubomír vystudoval FAMU.

Ocenění:

  • 1977 Zasloužilý umělec
  • 1994 Cena Senior Prix
  • 1997 Cena Thálie v oboru opereta, muzikál
  • 2005 Cena Thálie za celoživotní mistrovství v oboru
  • 2008 Cena Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu
  • 2013 TýTý - Dvorana slávy
  • 2013 Medaile Za zásluhy

ThDr. Zdeněk Soušek (*1925, Bučovice u Brna - ✝2015, Pelhřimov)
evangelický farář, publicista ⋅ čestný člen od r. 2008
Zdeněk Soušek a ředitel České biblické společnosti Pavel Novák

ThDr. Zdeněk Soušek strávil první rok života v Hlohovci na Slovensku, pak žil šest let v Třinci u Nymburka, další období dětství a mládí prožil v Pelhřimově. Zde vystudoval gymnázium a vysokoškolská studia pak absolvoval v Praze. Jak řekl, rozhodl se být farářem, ale hodně ho oslovoval život Alberta Schweitzera, pozdějšího držitele Nobelovy ceny, který dal před zajištěnou kariérou učitele teologie přednost pomoci nemocným leprou v Africe. Kromě toho také chtěl odjet provádět archeologické vykopávky na místech důležitých biblických událostí (dnešní Irák), kvůli tomu také studoval orientalistiku, ale „přišel Vítězný únor a všechny plány byly jiné“…

ThDr. Zdeněk Soušek je bezpochyby velkou osobností města a právem se těší úctě a oblibě u svých spoluobčanů.

Optimalizace webu Klub přátel historického Pelhřimova - PageRank.cz